Cílem projektu je ukázat vzácný příklad Palivcova života a poezie. Dramatický osud a velká poezie. Antický hrdina, který se vždy rozhodne správně. Drama lásky fyzické i metafyzifcké. Příběh kontinuity české kultury. Od Vrchlického po Wernische.
Režisér Miroslav Drábek se po letech působení v sociálních projektech rozhodl vrátit čistě kulturním projektem. S projektem ukazujícím vrchol české poezie 20. století pod heslem: „nohama v lejnech stoje, hlavu však v nebesích maje“.
Text divadelní hry vzniká ve spolupráci s dramatikem Ladislavem Čumbou. Na projektu se podílí též Palivcův nevlastní vnuk a držitel autorských práv výtvarník Pavel Brázda. Realizační tým požívá naprostou důvěru všech dědiců a má zapůjčeny veškerá autorská práva. Odbornou garanci zajišťují básník Petr Borkovec a literární vědec prof. Jiří Rambousek.
ČAS POSTÁVÁ A MDLÍ...
Tma dotýká se mé mříže,
až duše stěží ví, že
tam za horou, kde mhlí,
žhnou vločky světlé stříže.
Přínos pro obor a cílovou skupinu:
Pozitivní příklad kontinuity české kultury a její zařazení do evropského kontextu. Josef Palivec, přítel a překladatel Paula Valéryho zprostředkoval kontakt české kultury s francouzskou, potažmo světovou. Jako tajemník Jaroslava Vrchlického je spjat s tradicí 19. století, jako švagr bratří Čapků s obdobím první republiky, významně se podílel na sjednocení komunistického a nekomunistického protinacistického odboje, za stalinské éry 11 let politickým vězněm a přitom stále zůstal básník. K jeho odkazu se od 60. let hlásí např. Miloslav Topinka nebo Ivan Wernisch.
Z divadelního hlediska chce projekt ukázat, že estetické a etické hodnoty se jedna bez druhé neobejdou, ovšem nechce k tomu použít klasické sociální či didaktické prostředky, ale prostředky ryze estetické – pevný divadelní tvar usazený v různých prostředích – alternativní divadlo, site specific projekt a socializační část projektu v prostředích sociálně vykořeněných skupin. Jednotícím prvkem však není nic jiného, než (v tomto případě divadelní) poezie.
DĚS SMRTI PROCHVÍVÁ ta slova mrazivá!
Ach, nepožádaný a vemlouvavý hlase,
té pravdy pochybnost už dávno hrozila se.
Realizační zajištění:
Projekt vzniká v koprodukci rozmanitých kulturních, vzdělávacích, odborných a sociálních organizací:
o.s. Skutečnost, o.s. Motus a divadlo Alfred ve dvoře, o.s. Mama-papa, Čtaři dny, Člověk v tísni, Asociace občanských poraden, Česká centra, Opona o.p.s., Společnost pro vydávání Revolver revue, Studenstký spolek Babylon, Společnost bratří Čapků
Textové výstupy projektu publikuje v roce 2010 Revolver revue a studentský list Babylon.
V součinnosti s přípravou divadelní inscenace vznikne na FAMU studentský film dokumentární režisérky Mariky Pecháčkové (vítězka FAMUfestu 2008 - kamera).
Na divadelní představení naváže v roce 2010 část didaktická – projekt pro studenty středních škol – a část sociální – projekt pro vězně. V roce 2011 bude projekt završen závěrečnou fází – představením v Paříži.
Rovněž veškeré materiály a dokumenty budou archivovány v digitální podobě pro budoucí vědecké zpracování.
CO VIDÍM? Na dně tmy
se zlatý písek ssedá.
Což vskutku oběťmi
se stanu méně bledá?
SVÉ HVĚZDNÉ POHROMY chci slavit, srdce mé,
a časné polomy, naděje drcené,
a šrámy bitevní, nepočítané rány, jež ťaly v svaly mé. A přece, přeorány....
Personální zajištění:
Koncepce projektu a režie divadelního představení: Miroslav Drábek
Scénář: Miroslav Drábek, Ladislav Čumba, Pavel Brázda
Dramaturgie: Ladislav Čumba a Petr Borkovec
Scéna, kostýmy: Pavel Brázda, Renata Slámková
Hrají: (Palivec), (Čapková-Malířová), (dcera, schovanka, poesis), (Mefisto), (Vrchlický) a další.
Tento projekt podpořila nadace Život umělce a Magistrát hlavního města Prahy
![]()
![]()
KDYŽ BLEDÉ OBĚTI
naděje zdá se líná,
trn věrné paměti
jí ráje připomíná.
…
Klid oudy ochromí.
Ať bůh v mé troudy sletí!
Hřměte, mé pohromy!
A bolte, krásná tětí!

Básník Josef Palivec byl před dokončením gymnázia vyloučen a nastoupil jako tajemník Jaroslava Vrchlického. Po skončení 1. světové války pracoval jako kulturní atašé československého státu v Paříži a významně se zasloužil o navázání kulturních styků mezi českými umělci v Praze a Paříži (Šíma, Weiner, Kupka, P. Valéry, A. Breton...). Vrátil se do Prahy i za cenu rozvodu. Švagr bratří Čapků. Za druhé světové války napsal básnickou sbírku Pečetní prsten, nejvýznamnější protinacistickou oficiálně vydanou knihu a jednu z nejvýznamnějších českých básnických knih 20. století. Zasloužil se o sjednocení komunistického a nekomunistického odboje. Po roce 1948 odsouzen v monstrprocesu za to, že zveřejnil případ sexuálního zneužívání schovanky kardinála Berana příslušníky StB. 11 let ve vězení a uranových dolech. V 60. letech mentor mladých autorů – Ivana Wernische, Miloslava Topinky, Věry Linhartové. Nejbližší přítel Jaroslava Seiferta.





