banner-neskutecne

04/13 Beckett jde brečett

úterý 30. 3. 2010

beckett09/04/10  v kavárně Shakespeare a synové, Krymská 12 od 20.00 hod.

13/04/2010 od 17.30 u Lennonovy zdi 

Beckett jde brečett II

Narozeniny Samuela Becketta

Byl pan Tso v blázinci šťastný? Jsou Vaše dny šťastné? Byli? Nejsou? Budou? Přijdete? Proč Franta Franta? A Pepa Pepa? Protože Franta Franta a Pepa Pepa!!!??? A co Murphy? A je otázka sémantické útěchy tak strašně důležitá? Je tato potřeba tak silná, jako touha ženy zkoušet si klobouky (šperky, spodní prádlo…)??? A může Murphy přemýšlet o kukačkách? A letí přes jejich hnízdo nebo do něj kálí?

13. dubna roku 1906 se narodil Samuela Beckett. Roku 2010 si připomeneme tyto narozeniny v pátek 9. dubna  v kavárně Shakespeare a synové a v úterý 13. pochodem od Francouzského velvyslanectví k velvyslanectví Irské republiky na Malé Straně. 

místo a čas:  

09/04/10  v kavárně Shakespeare a synové, Krymska 12

úterý 13/4/2010 od 20:00 v zadní části kavárny Shakespeare a synové

(BackShakes), Krymska 12

13/04/2010 v 17.30 u Lennonovy zdi

Následuje pochodem od Francouzského velvyslanectví k velvyslanectví Irské republiky na Malé Straně.

Program se skládá z beckettovských videí, četby, recitace a přednášky.

Účinkují: Ruby Makrela, seňor Tsčumba a další...

Překlad: J. Pelán a další

Kastroly, hrnce a žáby s sebou!!!!

Potřebu sémantické útěchy, která je pro pana Tsčumbu někdy tak silná, jako touha ženy zkoušet si klobouky (šperky, spodní prádlo…) si ukažme na příkladu kastrolovitosti kastrolu. Pan Tsčumba netoužil být informován. Měl jediné toužení, toužení po slovech, která by mohla sloužit jemu ale i ničemu (respektive Nitzovi). To je jeden z beckettovských paradoxů, nevíme, jaké n psát ve slově Nitz, vyhroceněji formulováno kdo a kdy říká pravdu a co si pod ní představit. Věci musí neochotně svolit, aby byly pojmenovány.

Dodejme protože o těch, u kterých to nejde, se musí mlčet.

U Kastrolu/kastrolu (rozuměj obyčejném hrnci s večeří) je pro pana Tsčumbu marné přemýšlet, jestli Kastrol nebo kastrol. Protože mu na sto procent připomínal kastrol, mohl o něm říci Kastrol i kastrol, plnilo to všechny funkce a vykonávalo to veškeré povinnosti, zkrátka kastrolovitost tohoto kusu nádobí byla nanejvýš zřejmá, ale pro pana Tsčumba to kastrol pořád ne a just ne být. A mučilo ho to tím spíš, čím víc si kastrolovitost uvědomoval.

Že by kapánek Wittgensteina? Jistě, Traktát v podobě bujónu s kapkou sherry.

Proto pan Tsčumba nic (psáno opravdu pouze a jen nic) nemá proti tomu, když se na otázky: Proč ale Franta Franta? A Pepa Pepa? odpovídá Protože Franta Franta a Pepa Pepa!

Tím se nutně dostáváme jednak ke kořenům Beckettovy komičnosti, jednak k otázce kompoziční. Když Tsčumba dumá nad tím, zda už je to ten pravý čas, to pravé místo a ta pravá láska, jako milostná sonáta mu zní kva! kvák! a kvak! tří žab, které zní v matematickém a fonetickém pořadí na dvou stránkách tak dlouho, dokud se jim nepodaří podruhé konečně opět kváknout naráz ve stejnou dobu. Že nás přes počáteční příslib harmonie monotónností kvákání vtipálek autor přivedl ke zklamání? No právě!

krátké video z akce naleznete zde:

http://www.youtube.com/watch?v=q5cq_noiRCk