Autorčino divoké písmo ,obr. Kočka , velmi vzdálené od jemnosti východoasijské kaligrafie, barvou a gestem blížší Goyovi a Picassovi, je výrazové umění téměř archaické síly. V tomto obraze, omezeném na černobílé kontrasty, nebo v pozdním díle, obr. Mrak útočí na horu, je zcela bezprostředně vyjádřena osobnost umělce. Tématem jejího umění je přímý, bezprostřední přenos malířských gest, siločar, energetických center, které se na obrazech setkávají a vzájemně spolu zápasí. Kontrolovaně pracující autorka je však nepřenechává vlivům nevědomí jako Pollock. Rozhodnutí pro černou a bílou ,obr. Kočka, Autoportrét, k níž se v poslední době opět vrací barva ,obr. Líbání, Těhotenství, Mrak útočí na horu, má svůj důvod v souběžnosti kreslířského a malířského procesu. Její subtilní a zároveň monumentální znaky nejsou symbolickými záhadami skrytých obsahů, obr. Těhotenství, a nemají za základ přímé vztahy k viděnému a prožitému, obr. Mrak útočí na horu, ačkoli začínala jako předmětný malíř. Její tvorba probíhá v současnosti a její obrazy jsou významným příspěvkem k sebeuvědomování Ameriky, obr. Hlava prof., Čerti, Pistole. (j.vincenec-GPM)